Slovácko zapomnělo, že fotbal trvá /minimálně/ devadesát minut

   V 80. letech minulého století se objevily v českých knihkupectvích publikace Svět devadesáti minut. Jednalo se o dvoudílnou knihu o fotbale, jejíž název by si měli hráči Slovácka několikrát, nejlépe nahlas, opakovat, aby si vštípili do paměti, jak dlouho trvá fotbalový mač.

   Utkání naší nejvyšší fotbalové soutěže mezi 1. FC Slovácko a Slavií Praha mělo několik zvláštností. Na konci minulé sezóny bylo měření sil mezi těmito soupeři jedním z klíčových bojů, co rozhodovaly o tom, kdo se udrží v elitní soutěži i pro následující ročník. Tehdy se jednalo o fotbal nevalné úrovně a skončil smírně 1:1. Bylo proto zajímavé sledovat, co nového se odehraje mezi zmíněnými kluby během krátké doby, která ovšem přinesla mnoho změn zejména ve slávistickém mužstvu.

   Zhruba 70 minut včerejšího utkání názorně předvedlo, proč měl pražský tým v loňské sezóně tak hanebné výsledky. Slovácko si udržovalo převahu, ohrožovalo tu více tu méně branku hostů a kromě Škodovy střely do tyče slávistický útok téměř neexistoval.

   Pokud v té 70. minutě ztrápený slávistický divák vypnul televizor a šel se věnovat něčemu jinému, bylo to pochopitelné. Příchod střídajícího slávisty Pitáka však znamenal zásadní obrat ve hře i výsledku. Těžko říct, jestli Slavia svým nevýkonem soupeře uspala, nebo jestli Piták přišel vybaven kouzelným prstenem princezny Arabely.  Faktem zůstává, že Slavia dala dva bleskurychlé góly a že hráči a diváci Slovácka možná ještě teď nemohou uvěřit, že včerejší zápas prohráli. 

   Nový ročník fotbalové ligy byl odstartován a určitě zažijeme mnoho dalších herních a výsledkových zvratů. Ti, kteří byli teď změnou vývoje zaskočeni, by se měli poučit, že je nutno hrát naplno až do konce a ti, co dokázali nepříznivý vývoj otočit ve svůj prospěch, by zase měli mít na paměti, že zázraky se dějí zřídka a že utkání začíná první minutou, nikoliv sedmdesátou.