Za mne karma.

Bohužel, místní kulturní fronta se cítí nad podobná témata povnesena - takže velkou karmu nečekejte.

Skoro bych ale řekl, že je to spíše naopak pro Vás vyznamenání.

A děkuji za tuto vzpomínku. I já jsem od dětství patřil k pohádkovým posluchačům.

Pana Weinlicha jsem poznal osobně v rozhlase, kde nám, mladým redaktorům, udělil pár rad. Nejen rozhlasových, ale i o ženách, které uměl okouzlit. Řemeslo ovládal mistrně. Čest jeho památce.

Úžasný je jeho knižní životopis. Co stalo s pologramotným klukem členem hitlerjugend. Je to zajímavé čtení.

Musím přiznat, že pohádky režírované Karlem Weinlichem poznám. A byl to opravdu Mistr svého oboru. Nedávno jsem, v souvislosti s jeho odchodem, vyslechla o jeho pouti životem. A musím říct, že před ním smekám. Neměl to v mládí vůbec jednoduché. Je obdivuhodné, jak se vypracoval.

Čest jeho památce!